|
RNDr. Roman Slaboch
 V únoru
1998 uveřejnilo periodikum Museum
of Zoology, The University of Michigan, popis nového druhu živorodky
doposud monotypického rodu Zoogoneticus. Ichthyologové Webb a Miller
ji objevili při rutinním studiu preparovaných ryb z povodí
Río
Ameca,
pocházejících z roku 1955. Terénní výzkum (1990) potvrdil malou
populaci poblíž městečka Tequila (1311 m.n.m) na Río Teuchitlán
(oblast Jalisco v Mexiku, viz mapka  )
a v některých kratších přítocích. Přestože byl vytipován výskyt
i na dalších lokalitách, kde by mohla žít společně s rozšířenějším
druhem Z. quitzeoensis, jinde nebyla nalezena. Druhá
výprava (1992), která měla za úkol zajistit další studijní materiál,
především pro morfologická a chromozómová srovnání, nachytala jen několik
málo kusů u výše zmíněného městečka. Třetí výprava (1996) již Z.
tequila nenalezla. Je tedy možné, že popsaný druh již v přírodě
nežije.
Naštěstí je to rybka snadno chovatelná v akváriích. Je poměrně
drobná, největší samička z přírody měřila 51,6 mm, samečci, jako
u většiny gudeí, jsou asi o ¼ menší. Zato jejich zbarvení se
vyrovná snad jenom Characodon lateralis.
Samice z přírody vrhaly 20-29 mladých, akvarijní populace má průměrně
pouze 10 mláďat, která jsou ale výrazně větší (10-12 mm), než u přírodní
populace. (Bohužel jsem nikde nenalezl hmotnostní srovnání vrhů) Při 26-28
°C dospívají za 6-10 týdnů, v létě za 6-8 týdnů. Březost je 28-32
dní.
Moje pozorování se od původních údajů liší – intervaly mezi vrhy přibližně
10 týdnů, samice mají v průměru 6 mladých 14-16 mm dlouhých a výrazně
pomaleji dospívajících (při 23-25 °C; 16-20 týdnů). Nižší teplotu
chovu jsem zvolil podle původních měření z jejich lokality; denní
teplota vzduchu v červenci nepřesahuje 26 °C a připočítáme-li nízké
noční teploty na tamějších náhorních planinách a hloubku vody na lokalitě
1,3 – 8 m, nedá se předpokládat její dokonalé prohřátí a tedy ani tak
vysoká udávaná teplota pro chov. Mimochodem, na nepříliš vzdálené
lokalitě na řece Río Ameca u městečka Ameca (viz mapka
), kde žije např.
Ameca splendens, je uváděno teplotní kolísání vody 32-10 °C mezi dnem a
nocí!
Zoogoneticus tequila rozhodně není tou nejživější a nejdovádivější
živorodkou, jako objekt k pozorování jsou nám však nabídnuty nádherné
barvy samců a pocit, že v naší nádrži plave něco, co ve volné přírodě
už s největší pravděpodobností není.
Německý spolek chovatelů živorodek (DGLZ) vyhlásil na rok 2000 záchovný
program pro Z. tequila, který by měl v první fázi rozšířit
tuto živorodku mezi chovatele specialisty, dostatečně ji namnožit a v další
fázi se pokusit o reintrodukci na původní lokalitu.
V jednom z mailů (březen 2000) mně Ivan Dibble (anglický
ichthyolog, pracující na výzkumu živorodek na University of Morelia v
Mexiku) sdělil, že první reintrodukční pokusy byly provedeny už na
začátku roku 1999. Jednalo se tehdy o 24 párů, které osobně vysadil na původní
lokalitu společně s 50 páry zde vymizelé Skiffia francesae. O rok
později (únor 2000) při namátkových odchytech byl uloven jeden starý
samec. Tento výsledek by neměl být reprodukován pesimisticky ani
optimisticky. Teprve další reintrodukce a periodické sledování lokality může
vést k nějakým závěrům.
Původní práce:
Webb, S. A., & R. R. Miller. 1998. Zoogoneticus tequila, a new goodeid fish
(Cyprinodontiformes) from the Ameca drainage of Mexico, and a rediagnosis of the
genus. Occ. Pap. Mus. Zool. Univ. Michigan 725: 1-23
Povodí Río Ameca
zpět
|
