RNDr. Roman Slaboch
Dalším
splněním klukovského snu byla návštěva Cueva del Guácharo (jeskyně slepých
jeskynních lelků guáčaro Steatornis caripensis). Tato vápencová
jeskyně leží ve výšce 1600 m. n. m, v mlžném primárním pralese, takže je tam
poměrně chladno (25 °C ve dne a 16 °C v noci) a opravdu
vysoká vlhkost. V noci, kdy lehce sprchlo, mi dokonce
zkolaboval digitální vlhkoměr, který má displej jen do 99 %.
Tato jeskyně, objevená již roku 1799 Alexandrem
Humboldtem, nemá téměř žádnou krápníkovou výzdobu, zato má přes 10 km chodeb a
v době hnízdění v ní žije přes 20 tisíc lelků. Ohromné, rozlehlé prostory
obývají spolu s guáčary i křečkomyši Proechimys guyannensis,
lovící slepé jeskynní cvrčky Orthoptera aclodes, a krabi
Pseudotelphusa garmani, lovící obojí. Z vyšší predátorů
jsme zde viděli vzácnějšího skunka jihoamerického. Nečekaným překvapením
pro nás byla ponorná říčka, osídlená sumečky Trichomycterus guianensis,
známých pouze z několika málo jeskynních lokalit v Surinamu a Francouzské
Guayaně. Zvláštností tohoto téměř s lepého, přibližně sedmicentimetrového
sumečka, je specializace na chladné (zde 14 °C) jeskynní vody chudé na
potravu.
O
několik kilometrů dál, se ponorná říčka vynořuje v pralese, během několika
desítek metrů se ohřívá na teplotu kolem 20 °C a od tohoto místa už v ní žijí
paví očka Poecilia reticulata. Mimochodem - nejhůře vybarvená
populace, jakou jsme ve Venezuele viděli. Přestože sumečci jsou v jeskyni
relativně hojní, v pralesní říčce jsme je neobjevili. Vyšší teplota jim
evidentně nevyhovuje. O to zajímavější (a hůře vysvětlitelný) je jejich
zdejší výskyt, když nejbližší známé lokality jsou vzdáleny od Cueva del Guácharo
mnoho stovek kilometrů a mezi nimi žádné typově stejné nejsou.
Z jeskyně guáčarů mám ještě jeden zážitek; po
uplacení šéfa strážců propiskami a papírovými kapesníčky, jsme mohli před
jeskyní bivakovat a proti hasnoucímu nebi pozorovat tisíce lelků, vyletujících
za potravou. Jejich ohromující množství bylo ještě umocněno nesmírně silnými
sonarovými rázy, proti kterému je „cvakání“ sonaru netopýrů jemným šustěním.
Pokračování ...
|