Akvárium, založeno r. 1899 bývalý První spolek přátel akvárií a terárií v Království Českém v Praze
       
 
  Aktuality  
  Členství  
  Výsledky soutěží  
  Členové  
  Články  
  Novinky  
  Download  
  Kontakty  
  Související odkazy  
     
Zpracováno
podzim 2003
 

 

Chov korýšů rodu Moina

R.W. Rottmann, J. Scott Graves, Craig Watson a Roy P.E. Yanong

 

 

Fyzikální a chemické požadavky

     Moina se vyskytují ve vysoké koncentraci v rybnících, jezírcích, příkopech, pomalu tekoucích potůčcích a mokřinách, kde se rozkládají organické látky. V obzvláště hojné míře se vyskytují v dočasných vodních nádržích, které jim poskytují krátkodobě vhodné podmínky. Obvykle dobře snášejí vodu nízké kvality. Žijí ve vodě, kde se množství kyslíku pohybuje od téměř nuly až k přesycení. Moina jsou obzvláště rezistentní vůči změnám v koncentraci kyslíku a často se rozmnožují ve velkém množství ve vodních nádržích, které jsou silně znečištěné odpadními vodami. Druhy Moina hrají podle výzkumů důležitou roli při stabilizaci odpadních vod v oxidačních kalových rybnících. Přežít v prostředí chudém na kyslík jim umožňuje jejich schopnost syntetizace hemoglobinu. Tvorba hemoglobinu závisí na množství kyslíku rozpuštěného ve vodě. Produkce hemoglobinu může být rovněž způsobena vysokými teplotami a vysokou hustotou populace.
     Moina jsou odolné vůči teplotním výkyvům a dobře snášejí denní odchylky od 5 do 31 °C; optimální teplota je 24-31 °C. Vysoká teplotní tolerance Moina je velkou výhodou pro amatérské chovatele, kteří si doma pěstují živou potravu.

 

Potrava

     Moina se živí různými druhy bakterií, kvasnicemi, fytoplanktonem a zbytky rozkládajících se organických látek. Velice hodnotnou potravou jsou buňky bakterií a hub. V přítomnosti adekvátního množství buněk bakterií a kvasnic a fyloplanktonu Moina velmi rychle rostou. Moina jsou jedním z druhů zooplanktonu, který je schopen zužitkovat modrozelené řasy Microcystis aeruginosa. Pro jejich růst a reprodukci jsou vhodné jak rostlinné, tak živočišné zbytky. Výživná hodnota zbytků závisí na jejich původu a s jejich stářím se snižuje.

 

Životní cykly Moina

     Cyklus reprodukce Moina má sexuální a asexuální fázi. Obvykle se populace sestává pouze ze samiček, které se reprodukují asexuálně. Za optimálních podmínek se Moina reprodukují pouze ve věku 4 až 7 dnů, přičemž jedné samičce se najednou narodí 4 až 22 jedinců. Mláďata se rodí každých 1,5 až 2 dny, přičemž většina samiček rodí během svého života 2 až 6krát.
     Za nepříznivých podmínek se rodí samečci a dochází k sexuální reprodukci, jejímž výsledkem jsou zimní vajíčka (ephippia), která jsou podobná vajíčkům Artemií. Stimulem pro přechod z asexuální na sexuální reprodukci u Moina je prudký pokles přísunu potravy, což má za následek zvýšení produkce zimních vajíček. Je však výhodnější poskytovat jim dostatek potravy a udržet je tak v asexuálním způsobu reprodukce, neboť v případě zimních vajíček se rodí méně potomstva.
     U Daphnia může mít vysoká hustota populace za následek dramatické snížení reprodukce, ale v případě Moina tomu tak zjevně není. Produkce vajíček u Daphnia magna prudce klesá při hustotě 25-30 dospělých jedinců na litr. Maximální zaznamenaná udržená hustota u kultur Daphnia je 500 jedinců litr. Kultury Moina však obvykle dosahují hustoty 5 000 jedinců na litr a jsou proto lépe uzpůsobeny pro intenzivní kultivaci.
     Srovnání produkce kultur Daphnia magna a Moina macrocopa, jimž se podávaly kvasnice a dusičnan amonný, prokázalo, že průměrný denní výnos Moina (106-110 g/m3) dosahuje troj až čtyřnásobek denní produkce Daphnia (25-40 g/m3). U kultur Moina krmených fytoplanktonem vypěstovaném na organickém odpadu přesáhl výnos 375 g/m3 denně.

 

Nutriční hodnota Moina

Nutriční hodnoty Moina se značně liší v závislosti na stáří kultur a typu potravy, který je jim podáván. Obsah bílkovin je sice u Moina proměnlivý, ale obvykle se pohybuje průměrně kolem 50% hmotnosti sušiny. U dospělých jedinců je obsah tuku obvykle vyšší než u mláďat. Celkový obsah tuku na suchou hmotnost je 20 % až 27 % u dospělých samiček a 4 % až 6 % u mláďat.

 

Proces kultivace Moina

     Metoda průběžné produkce využívá souvislou sérii kultivací. Stručně řečeno, každý den je zahájena nová kultivace v samostatné nádrži za dodržení níže uvedených postupů. Poté, co jsou zkonzumovány všechny buňky hub, bakterií a řas, obvykle 5 až 10 dní po založení, se Moina sklidí a kultura je znovu založena. Tato metoda je obzvláště vhodná, jestliže je každý den potřebné určité množství Moiny, protože denní produkce je tak mnohem více pod kontrolou. Sériová metoda je rovněž užitečná pro zachování čistých kultur, protože existuje menší pravděpodobnost, že kultury budou kontaminovány konkurenty (např. prvoky, vířníky, klanonožci) či predátory v podobě larev hmyzu či potěru.
     Kultury lze udržovat po dobu dvou měsíců či více pomocí každodenní částečné sklizně Moina, výměnou vody a pravidelním krmením, čímž udržíme populaci ve stavu rychlého růstu. Nakonec kultury Moina přestanou reagovat na další přikrmování. Pokud je zřejmé, že se už dobře nemnoží, je třeba je zcela sklidit a začít novou kulturu. Moinu lze produkovat buď v kombinaci s jejich potravou či jako oddělené kultury. Kombinovaná kultura je nejjednodušší, ale bylo zjištěno, že u oddělených kultur je produkce přibližně o 1/3 vyšší. U oddělených kultur je nádrž s fytoplanktonem umístěna tak, aby mohl být její obsah vypuštěn do nádrže s kulturou Moina. Produkce z oddělených kultur má tu nevýhodu, že vyžaduje další prostor pro kultivaci fytoplanktonu. V důsledku toho je produkce na jednotku objemu, zejména u kultur velkého objemu, ekvivalentní tomu, když jsou živočichové chováni pohromadě se svou potravou. Avšak oddělení Moiny a fytoplanktonu má své výhody:

  1.  menší pravděpodobnost kontaminace

  2. větší kontrola

  3. konzistentnější výnosy

     Bez ohledu na metodu kultivace uchovávejte vždy několik kultur Moina, abyste jich měli dostatek pro případ úhynu.

 

Nádrže

     Kultury se dosud uchovávaly v 40. litrových akváriích. Tento objem je však obvykle příliš malý na to, aby v něm bylo možné vypěstovat dostatek Moina pro uspokojení poptávky. Lze použít nádrže či sudy (z betonu, nerez oceli, plastu, laminátu) a přírodní nádrže. Dobře lze využít také bazénky, plastové dřezy, staré vany či koryta pro dobytek apod. Nepoužívejte nenatřené kovové nádrže, pokud nejsou z nerez oceli.
     Hloubka vody by neměla být více než 1 m. Maximální hloubka 0,5 m je pravděpodobně nejoptimálnější. Mělká voda umožňuje dostatečné pronikání světla potřebné pro fotosyntézu fytoplanktonu a zajišťuje dostatečný poměr povrch/objem pro šíření kyslíku.
     Doporučuje se rozptýlené světlo či stín na 1/3 vodního povrchu kontejneru s kulturou Moina. Ideální je skleník překrytý stínící tkaninou (50-80% redukce světla). Venkovní kultury je třeba chránit před deštěm, abychom lépe stabilizovali produkci, a je třeba kontrolovat, aby se do nádrže nedostal dravý vodní hmyz.
     Použité nádrže (akvária, nádrže, kádě…) nemusejí být nijak zvlášť čisté. Avšak největším problémem mohou být vláknité řasy a predátoři z řad larev hmyzu či potěru (např. Hydra, vodní ploštice, potápníci, larvy vážek). Nádrže lze dezinfikovat 30% roztokem kyseliny solné či vysušením na slunečním světle. Přírodní nádrže je třeba vypustit a nechat vyschnout na slunci.
     Pro maximální produkci je nutné dodržování pravidelného času krmení bez výrazných odchylek.
     Moina
jsou extrémně citlivé na pesticidy, kovy (např. měď a zinek, které se mohou vyskytovat ve vodě z obecních vodovodů či studní), čisticí prostředky, bělidla a jiné toxické látky obsažené ve vodě. Zajistěte, aby se do nádrže s kulturou omylem nedostaly toxiny. Vodu ze studně nechejte nejméně dvě hodiny okysličit. Vodu z obecního vodovodu je třeba nechat okysličit nejméně dva dny, aby se neutralizoval chlór, případně je možné za účelem urychlení tohoto procesu přidat thiosíran sodný nebo komerčně dostupný přípravek neutralizující chlór. Ideální je voda z přírodního pramene. Vynikající pro kultury Moina je rovněž dešťová voda, pokud pochází z oblasti, kde není extrémně znečištěné ovzduší. Lze použít také přefiltrovanou vodu z jezera či potoka.
     Optimální teplota vody pro Moina je 24-31°C. Krátkodobě se jim daří v teplotách nad 32°C. Při nižších teplotách se však produkce snižuje.

 

Okysličování

     Jemné okysličování nádrží s Moina udržuje částice potravy rozptýlené a zvyšuje produkci fytoplanktonu – to má za následek zvýšení počtu vajíček na samičku, poměr samiček plodících vajíčka v populaci a hustotu populace. Produkci Moina může rovněž podpořit přidání malého množství čerstvé vody do nádrže. Pro okysličování nádrží s kulturami o objemu do 1,5 m3 stačí pouze jeden až dva vzduchovací kameny. Je třeba se vyvarovat extrémně malých bublin, protože by se mohly zachytit pod krunýřem. To může způsobit, že Moina plavou na povrchu a posléze uhynou.

 

Potrava

     Níže jsou uvedeny některá běžná krmiva a dávkování. Vyzkoušejte několik různých krmiv, abyste zjistili, které je pro vaši situaci nejlepší. Počáteční množství bude asi nutné upravit podle toho, jak se konkrétní kultura bude vyvíjet.
     Uvedená počáteční množství přidejte na každých 400 litrů vody. Přibližně za pět dní přidejte další potravu, a to cca 50-100 % počátečního množství. 

  • Droždí: 8-14 g potravinářského droždí

  • Krmiva z droždí a minerálů: 8-14 g  a 14 g dusičnanu amonného

  • Vojtěška, otruby a droždí: 40 g vojtěšky, 40 g pšeničných či rýžových otrub a 8 g droždí

  • Kravský hnůj nebo odpadový kal, otruby a droždí: 150 g sušeného hnoje či odpadového kalu, 40 g pšeničných či rýžových otrub a 8 g droždí

  • Kravský hnůj nebo odpadový kal, bavlníkové semeno a droždí: 150 g sušeného hnoje či odpadového kalu, 40 g bavlníkového semena a 8 g droždí.

  • Koňský nebo kravský hnůj, případně odpadový kal: 550 g sušeného hnoje / odpadového kalu.

  • Drůbeží či prasečí hnůj: 170 g sušeného hnoje

     Obvykle jsou vhodnější organická hnojiva než minerální, protože poskytují buňky bakterií a huby a zbytky i fytoplankton jakožto potravu pro Moina. Takto pestrá potrava lépe plní jejich potřeby co se týče výživy za účelem maximální produkce. Minerální hnojiva lze používat samostatně, avšak lépe fungují v přírodních nádržích než v běžných kontejnerech či sudech.
     Vhodnější jsou čerstvá hnojiva, protože jsou bohatší na organické látky a bakterie. Některým zemědělským zvířatům jsou však podávány přísady do krmiva za účelem likvidace larev much v hnoji, které mohou produkci Moina tlumit. Ačkoliv to není absolutně nutné, hnůj se často před použitím suší. Pro kultury Moina lze použít komerčně dostupná organická hnojiva jako je dehydrovaný kravský hnůj a odpadové kaly.
     Ačkoliv se pro kultivaci Moina velmi často používá hnůj, vhodnější je použít droždí, vojtěšku a otruby.
     Potrava z organických látek jako je hnůj, odpadový kal, seno a olejnaté semeno se obvykle dává do vody v sítěných pytlích. Lze použít rovněž fáčovinu, pytlovinu, nylon či jiné relativně volně tkané materiály. Nylon či jiné syntetické materiály se však ve vodě nekazí, jako je tomu např. u bavlny či pytloviny. V případě menších nádrží lze dobře použít nylonové punčochy: jsou levné a snadno dostupné. Použití pytlů zabrání problémům s velkými částicemi při sklízení Moina a umožňuje větší kontrolu nad hnojením.
     Překrmování může brzy způsobit problémy s kvalitou vody. Bez ohledu na jeho druh začněte s malým množstvím potravy či hnojiva, které přidávejte v krátkých intervalech; s přibývajícími zkušenostmi množství pomalu zvyšujte. Jestliže se z důvodu překrmování v nádrži objeví houby, pytel s organickým materiálem vyjměte. Jestliže v nádrži houby zůstávají ve velkém množství, je třeba kulturu vyřadit a založit znovu.
     Produkci Moina může brzdit extrémně vysoké pH (vyšší než 9,5) z důvodu velkého růstu řas a následné zvýšení procenta toxické formy amoniaku. pH kultury lze upravit na 7 až 8 přidáním octa (kyseliny octové).

 

Založení kultury

     K zakládání používejte čisté živé kultury, vyhýbejte se slabým kulturám, kulturám, které produkují zimní vajíčka, nebo kulturám obsahujícím dravce z řad larev hmyzu a potěru. Očkujte s přibližně 100 jedinci Moina 20 l. Ačkoliv lze kulturu teoreticky založit i s jednou samičkou, vždy použijte adekvátní množství, abyste rychle vybudovali populaci, kterou lze sklidit. Jestliže použijete méně, poroste populace pomaleji, a proto je třeba snížit počáteční množství hnojiva či potravy, abyste zabránili překrmení. Větší množství použité pro očkování snižuje čas potřebný k dosažení sklizně a snižuje pravděpodobnost kontaminace konkurenty. Kultury očkujeme obvykle 24 hodin či více po krmení. Pokud však použijeme droždí, lze Moina za předpokladu dobré kvality vody a vhodné teploty přidat ke kultuře po několika hodinách okysličování. Důvodem je to, že buňky droždí jsou Moina okamžitě k dispozici jakožto potrava. Malé množství fytoplanktonu přítomného ve vodě a trávicím traktu Moina použité k očkování kultury obvykle stačí ke spuštění rozvoje fytoplanktonu. Někdy je úmrtnost počátečního očkování vysoká a je nutné další očkování.

 

Monitorování

     Kulturu je nutné denně sledovat, abychom zjistili, jak se jí daří.

  • Zdraví kultury stanovíme tak, že kulturu zamícháme, odebereme 1 polévkovou lžíci (15 ml) kultury a vzorek prostudujeme za použití lupy nebo mikroskopu s 8x až 10x zvětšením. Zdravou kulturu poznáme podle zelených či hnědočervených Moina s plným zažívacím traktem a aktivním pohybem. Bledé Moina s prázdným trávicím traktem či Moina produkující zimní vajíčka jsou znakem nedostatečných podmínek prostředí či nedostatečného krmení.

  • Hustotu populace Moina stanovíme tak, že Moina zabijeme ve vzorku 70% alkoholového roztoku a spočítáme všechny Moina v Petriho misce pomocí lupy či mikroskopu. Kultury vhodné ke sklizni by měly obsahovat 45 až 75 Moina ve vzorku o objemu 1 polévkové lžíce (3-5 ml). Zkušený chovatel je schopen odhadnout hustotu vizuálně.

  • Co se týče koncentrace potravy ve vodě s kulturou, kultura v nádobě z čirého skla by měla působit mírně zakaleným dojmem a měla by mít barvu čaje či zelenou barvu. Jestliže je voda s kulturou čistá, svědčí to o nedostatku potravy. Kultury je třeba krmit či hnojit cca 50-100 % původního množství, kdykoli je průhlednost větší než cca 0,3-0,4 m. To lze zjistit pomocí bílého plastového či kovového víčka o průměru 10 cm. Hloubka průhlednosti je tam, kde je kotouč při ponoření do nádoby sotva vidět.

  • Jestliže objevíme dravce z řad larev hmyzu či potěru (např. Hydra, vodní ploštice, potápníci, larvy vážek), kulturu zlikvidujte, nádrž vyčistěte a dezinfikujte, aby nedošlo ke kontaminaci ostatních kultur.

 

Sklizeň

     Moina lze sklízet jednoduše vylovením požadovaného počtu jedinců, kteří se koncentrují v „chuchvalcích“ na povrchu nádoby, pomocí síťky na korýše či kávového filtru na více použití. Kultury lze rovněž sklízet vylitím či odčerpáním vody s kulturou do sběrače planktonu vybaveného 50-150 mm síťkou ponořenou do nádoby s vodou. Před samotnou sklizní vypněte okysličování a nechejte částice potravy usadit. U stálých kultur neslízejte více než 1/5 až 1/4 populace denně, pokud kulturu neobnovujete. Sklizeň vypuštěním nádrže s kulturou umožňuje částečnou výměnu vody a zlepšuje její kvalitu. Sklízejte vždy najednou jen malá množství a přemístěte Moina do nádob s čistou vodou, abyste je uchovali naživu.
     Usazeniny na dně je třeba každý den po sklizni ručně rozvířit a důkladně kulturu zamíchat, abyste zabránili anaerobní podmínkám a opětovně rozptýlili částice potravy.

 

Doplňující informace

     Jednotlivé druhy Moina se liší svou velikostí, produkcí mláďat a optimálními podmínkami co se týče prostředí. V závislosti na druhu, jaký chcete vypěstovat, je třeba kultivační techniku upravit.
     Na produkci Moina může mít pozitivní vliv větší plocha v nádrži s kulturou. Je prokázáno, že u Daphnia čtyřnásobné zvýšení plochy vzniklé použitím plastových desek mělo za následek čtyřnásobné zvýšení hustoty, biomasy a sklizně. Není známo, zda je to důsledek lepší kvality vody z důvodu nitrifikačních bakterií na substrátu nebo změnu v prostorové distribuci Daphnia či lepší výživy.
     Není vždy možné sladit produkci Moina s potřebou potravy pro rybí potěr. Sklizené Moina lze uchovat živé několik dní v čisté vodě v ledničce. Po ohřátí opět zahájí svou běžnou aktivitu. Nutriční hodnota uskladněných Moina pravděpodobně nebude optimální z důvodu doby hladovění, takže je vhodné Moina před podáváním obohatit řasami a droždím. Moina lze dlouhodobě skladovat zmražené v mírně slané vodě, sušením za zmraženého stavu. Obě metody Moina zabijí, a tak je nutná adekvátní cirkulace aby se po rozmražení mohly rozptýlit jako potrava pro rybí potěr. Mražené Moina a Moina sušené za zmraženého stavu nejsou tak výživné jako živé a nejsou u rybího potěru tak oblíbené. Ačkoli nutriční obsah Moina se mražením či sušením za zmraženého stavu nijak zásadně nemění, živiny se rychle vyluhují do vody. Do deseti minut po vhození do čerstvé vody se ztrácí téměř veškerá aktivita enzymů. Po hodině se ztrácí všechny volné aminokyseliny a mnoho vázaných aminokyselin.

 

Tento článek je uveřejněn s laskavým svolením:
University of Florida, Institute of Food and Agricultural Sciences (UF/IFAS)

 

 

Moina micrura

Moina brachiata

Moina wierzejskii

Moina dubia

       

 
Českomoravská společnost Guppy  |  Českomoravská společnost Xipho-Molly  |  Klub přátel divokých živorodek

Web&Design © 2004 Roman Slaboch

 | 

Připomínky a návrhy