RNDr. Roman Slaboch 

Tvarově zajímavá, nenáročná Živorodka Perugiova (Limia perugiae /Evermann & Clark, 1906/) byla pojmenována po Dr. Albertu Perugiovi a pochází z jezer Dominikánské republiky. Samci mají ve vysokém stáří podobně vyklenutý hřbet jako L. nigrofasciata. Barvy ovšem zdaleka tak efektní nejsou. Se zmíněnou živorodkou pruhovanou mají shodné nároky na chov i odchov. Jsou však jednodušší, protože kvalitních a početných odchovů dosáhneme i od mladých samic. Mláďata, kterých si dospělí vůbec nevšímají, jsou životaschopná, rychle rostou a podobně jako rodiče netrpí nemocemi. Velmi dobře se cítí ve větším hejnu, ve kterém se uplatní jejich vzorce chování a ve kterém jsou také podstatně zajímavějšími chovanci. Nepříliš nápadná ale snadno rozpoznatelná gravidita trvá při 27 °C přibližně 25 dní. Mladých bývá 20-40, zřídka více. Pohlaví dospívají nestejnoměrně a narozdíl od většiny živorodek dospějí dříve samice. První mladé jsem zaregistroval u čtyřměsíčních samic, zatímco samci dospívají po 6-10 měsících.

U limií, které i v přírodě žijí ve velkých hejnech je typické, že jsou schopny zarybnit nádrž až do neuvěřitelné hustoty. To jiné druhy zpravidla nedokáží, protože při jistém množství jedinců samice přestanou rodit. Limia perugiae tuto svoji "schopnost" dovedla do absurdity. Získanou skupinku 2,3 jsem umístil do 70 l nádrže a nadšeně pozoroval jejich množení. Za 1 rok, po který o ně nikdo neprojevil zájem, jejich počet stoupl na 50 dospělých (6-7 cm), zhruba stejný počet dospívajících, a stále se v této rybí polévce objevovala mláďata! Přitom byli stále stejně vitální.

Vedle L. melanogaster je zřejmě nejsnáze chovatelnou a množitelnou limií. Bohužel, není tak zajímavá chováním. Proto se pravděpodobně dostane až na konec pomyslného žebříčku popularity akvaristických obchodníků. Je to s podivem, protože je v prodeji řada např. characid, které ji svoji nezajímavostí výrazně předčí a barevně jsou ještě fádnější.

Nemusím být ani mediálně známým prognostikem, abych předpověděl, že tento druh dlouhodobě přežije maximálně v desítce nádrží českých specialistů.
 

Zdroj:
Kempkes, M., Schäfer, F., (1998): Alle Lebendgebärenden der Welt. Mörfelden-Walldorf, A.C.S. (Aqualog), 352 ss.
Wischnath, L.,(1993): Atlas of Livebearers of The World, T.F.H. Publications, Inc.; USA, 336 ss.