RNDr. Roman Slaboch
Kostarika je známá udivujícím
množstvím národních parků, o které se vzorně starají
i domorodci, kteří v ostatních zemích Latinské
Ameriky přírodu spíše likvidují - ve
Venezuele
jsme například slyšeli mnoho stesků na to, jak
přišel bílý muž, vykácel pralesy, dřevo odvezl a
zanechal za sebou holé pláně Grand Sabany; viděli
jsme ale několikrát indiány zapalující si svůj díl
savany, který si chvíli hlídali aby nevyhasl a potom
šli dál. To v Kostarice nepřipadá v úvahu. Naproti
tomu zde lze vidět i početné
populace živočichů, které považujeme za velmi vzácné
- oni je totiž neloví, ale chrání. A opět
si neodpustím vzpomínku na venezuelské indiány Warao,
vesele pokřikující "bene cómida" při pohledu na
hejna hoacinů a nabízející nám vařené pásovce
devítipásé (mimochodem vynikající).
Naším prvním cílem bylo městečko
Cahuita na karibském pobřeží jižně od přístavu Limon.
Překrásné mnohakilometrové bílé pláže lemované
typickými nakloněnými kokosovými palmami nám
předvedly nechutný karibský kýč, umocněný totální
absencí turistů. Nebyl problém představit si
vyloďujícího se Kolumba. Po úvodní "povinné"
procházce pralesem, jsme se začali věnovat vodním
plochám a říčkám v pralese. Stačilo si kleknout na
břeh a člověk se ocitl v jiném světě. Početná hejnka
překrásných dovádivých Alloheterandrií mne nadchla,
protože byla doslova úchvatná. Bylo to také moje
první setkání s tímto druhem. Po několika stech
metrech vytékala z pralesa větší říčka, která ústila
do moře mělkou písečnou deltou, na které se výrazně
projevoval příliv. Zde, v těchto brakických vodách,
se uskutečnilo další z mých prvních setkání s vysněnou
živorodkou - čtyřokým halančíkem Anableps sp. Žil
zde v malých skupinkách 6-10 jedinců mezi hejny
jedné z největších a
nejbarevnějších forem Poecilia sphenops, kterou zde
nazývají Atlantic Molly. Ichtyologický průzkum byl
značně ztěžován dotěrnými, až agresivními, malpami
kapucínskými a pocit temného nebezpečí byl umocněn i výraznými
zvukovými projevy tlup vřešťanů pláštíkových. Po
několika hodinách chůze pralesem jsme u jedné říčky
potkali konkurenci. Mladé, blíže neurčené poecilidy
(pravděpodobně rodu Phallichthys) zde s podstatně
větší úspěšností, než byla ta naše, lovili mývali
obecní.
Pokračování…
|