|
RNDr. Roman Slaboch
Neprozradím asi žádnou novinku, když
řeknu, že ten, kdo jednou navštívil vzdálené kraje,
je puzen silnou touhou vyjet znovu. Exotikou většina
lidí "načichne" velmi snadno a my, kteří jsme svým
hobby, případně profesí, s tropy
spjati alespoň okrajově, my uděláme vše, jen abychom
se tam mohli vrátit.
Pro ty, kteří se ještě k žádné cestě
neodhodlali, případně jsou limitováni povinnou
účastí partnerky (dámy, promiňte, ale pro vás
většina tropických zemí v našem pojetí opravdu
není), nebo nedostatkem zkušeností, eventuelně
peněz, nabízím k zamyšlení možnost, která vás,
věřím, zaujme.
Kostarika (Bohaté pobřeží), je podle
mých zkušeností ideální volbou.
-
Především je to země
civilizovaná, dlouhodobě politicky klidná se
standardní demokracií.
-
Je naprosto bezpečná - o tom
svědčí například i to, že již před řadou let
zrušili armádu.
-
Není vůbec žádný problém kdekoliv
a kdykoliv sehnat relativně laciné (3-7 $) a
slušné ubytování.
-
Prakticky všude se dostanete
autobusy, které jsou laciné, jezdí často,
pravidelně a na čas.
-
Není problém půjčit si za slušnou
cenu auto, které pak můžete vrátit ve zvoleném
městě.
-
Jídlo v restauracích (hospedaje,
posadas) je asi o třetinu lacinější než u nás a
je velmi chutné - pokud vám ovšem nevadí
brambory, rýže, fazole, kukuřice, vepřové,
hovězí, drůbež...
-
Ovoce je všude za ceny, které vás
rozveselí (banán přijde asi na 80 hal a 2-3 kg
ananas na 30 Kč)
-
Nemusíte si s sebou vozit žádné
jídlo, např. polévky Maggi jsou tam zcela běžně
a za stejné ceny jako u nás.
-
Vzhledem ke striktní a VŠEMI
podporované ochraně přírody jsou v NP vidět
opravdu úžasná, až učebnicová společenství
rostlin i živočichů.
-
A konečně - v dokonale čistých
vodních tocích a tůňkách (není tam prakticky
žádný průmysl) jsou kvanta ryb, většinou dobře
známých z akvaristických publikací. Mě osobně
nesmírně potěšila přítomnost živorodek doslova v
každé kaluži. Poněkud jednotvárnější jsou zdejší
vody na tetry a sumečky ale cichlidáři by byli
pravděpodobně stejně excitováni jako já.
 Věřím,
že několik dalších postřehů vás přesvědčí o důvodech
mého okouzlení Bohatým pobřežím.
Začnu ale tím méně příjemným -
dopravou. Letenky je nutno objednat s velikým
předstihem (ideálně půlročním). Zádrhelem je
mezipřistání všech letů v Miami nebo v Orlandu.
Přestože se vůbec nedostanete z bezcelní zóny musíte
projít přes imigračního úředníka a musíte tedy mít
vízum USA. Nic nedejte na tvrzení cestovek, že se
jedná o přímý let do San José. Žádný takový z Evropy
není. Vzhledem ke značné nejistotě přidělení víz, je
reálná možnost, že neprojdete.
Řešením je zvolit leteckou
společnost, provozující TWOV (bezvízový tranzit).
Cesta je sice trochu krkolomná, ale jinak bez
problémů. My jsme zvolili odlet z Vídně
(který je o neuvěřitelných 6000 Kč levnější, než z
Prahy) do Madridu, kde jsme na náklady společnosti
přespali v mnohohvězdičkovém hotelu, druhý den potom
let do Miami a následně San José.
Jak už jsem řekl, krkolomné, ale bez US víz jediné
možné.
Pokračování…
|
