Akvárium, založeno r. 1899 bývalý První spolek přátel akvárií a terárií v Království Českém v Praze
       
 
  Aktuality  
  Členství  
  Výsledky soutěží  
  Členové  
  Články  
  Novinky  
  Download  
  Kontakty  
  Související odkazy  
     
Zpracováno
22.1.2002
 

 

Gudea sympatická už svým názvem    Kliknutím spustíte film (1,8 MB) Kliknutím spustíte film (1,36 MB)

RNDr. Roman Slaboch

 

Kliknutím zvětšíte obrázekCharacodon audax /Smith & Miller, 1986/ je velmi málo známá a ještě méně chovaná živorodka.  Přestože udělení českého jména často motivuje německé pojmenování (Schwarzer prinz), přikláním se spíše k doslovnému překladu z latiny - Gudea drzá. Tento překlad ctí i jinak většinou naprosto zmatená anglická nomenklatura (Bold Goodeid). Gudea drzá je jméno nádherné a dokonale výstižné. Norbert Dokoupil uvádí jako důvod k tomuto pojmenování „drzost s jakou drobní samečkové Ch. audax (samci dorůstají 5 cm a samice až 6,5 cm) napadají a honí i mnohem větší ryby a berou jim potravu přímo před tlamou. Nemohu potvrdit, protože je chovám v monodruhovém akváriu. Zde si ale své jméno samečci zaslouží také - svým nekompromisním postojem k páření. Podle mých pozorování je vysoká gravidita samic excituje natolik, že prakticky zběsilá pohlavní aktivita samců je  vynikajícím indikátorem blížícího se vrhu (často do 24 hodin). Jistě by bylo zajímavé další studium tohoto jevu. Důvodů jsem se zatím nikde nedopátral. Mohlo by se jednat například o předporodní oplozování - po vrhu je urogenitální otvor samice poměrně dlouho (cca 2 dny) jakoby vyhřezlý a zanícený a samci si samic nevšímají. Případně by tato zvýšená aktivita mohla být iniciátorem porodu, v jehož průběhu už jsou samci k samicím lhostejní. Nejpravděpodobnější ale bude, že se porodní cesty otevřou a  uvolní do vody pohlavní hormony, které samce silně vábí. Všechny tři teorie ale mohou být platné současně.

Tato živorodka mne zaujala ihned poté, co jsem své první dva páry vpustil do akvária. A to jsem ještě netušil, jaké samci naberou barvy a vzorce chování! Svojí teritorialitou a životem u dna připomínají spíše cichlidky. To se ostatně týká i jejich potravních nároků. Rostlinnou stravu sice přijmou ale jen váhavě, v množství menším, než malém a s očividnou nechutí. Zato po patentkách jsou tak přežraní, jak to můžeme běžně vidět snad jen u sumečků.

Jejich tvar je pro živorodku netypický, připomíná přibližně průnik mezi rodem Apistogramma a Cynolebias. Dospělí samci spolu občas bojují způsobem, který charakterem útoků silně připomíná souboje bojovnic (Beta splendens), ale nedochází při něm k tak totální devastaci ploutví.

Samci mají velmi výraznou barvoměnu - jsou kouřově stříbřití s černými nepárovými ploutvemi. Při imponování získá hrdlo s břichem intenzívně růžovostříbrnou barvu. Samice jsou okrově zlaté s tmavým mramorováním na bocích. Ve vrcholném stadiu gravidity – která trvá asi 48 dní při 23-24 °C - mají břicho tak neuvěřitelně zvětšené, že připomínají obrovský právě vykulený plůdek. Vzhledem ke značné velikosti mláďat (11-13 mm), je ale mladých poměrně málo - kolem 15 (Josef Čudlý uvádí maximální vrh 28 asi 10mm mláďat, sám jsem zaznamenal raritní vrh 40 mladých, z nichž 35 dorostlo do prodejní velikosti). Mají velmi krátké a málo větvené trofotenie, které odpadávají mnohdy až po třech dnech. Mláďata jsou poměrně dlouho nesmělá a proto je lépe alespoň první měsíc je chovat odděleně, jinak se nedostanou k potravě. Rostou velmi pomalu. Samci pohlavně dospívají po 2-3 měsících, samice asi po 5 měsících. Plného vzrůstu a intenzity barev dosahují obě pohlaví přibližně v 10-12 měsících.

N. Dokoupil uvádí jedinou známou lokalitu (1987) Ojo de Aqua de Las Mujeres u vesnice El Toboso v Mexickém státě Durango (viz mapa Mapa1.jpg (79463 bytes)). Katalog AQUALOGu uvádí další naleziště v oblasti Coahuila (viz mapa Mapa2.jpg (109149 bytes)). Vzhledem k více než tisícikilometrové vzdálenosti od El Toboso je pravděpodobné, že se jedná o lokalitu s introdukovanou populací.

Bohužel, 7. prosince 2000 při pravidelných kontrolách lokalit, zjistil Brian Kabbes (holandský specialista na Goodeidae) , že lokalita Ojo de Aqua je vyschlá, takže jediná divoká populace tohoto druhu zanikla. 
Tuto informaci přinesl s jistým zpožděním i prestižní německý časopis DATZ (5/2001).

Zdroj:
Dokoupil, N., (1987): Characodon lateralis. Akvárium terárium, XXX: 10-13, Panorama, Praha
Čudlý, J., (1993): Characodon audax. Akvárium terárium, XXXVI: 15-16, Aquatropic, Praha
Kempkes, M., Schäfer, F., (1998): Alle Lebendgebärenden der Welt. Mörfelden-Walldorf, A.C.S. (Aqualog), 352 ss.
Internet

 

Naleziště
  
Zpět

 

 

 
Českomoravská společnost Guppy  |  Českomoravská společnost Xipho-Molly  |  Klub přátel divokých živorodek

Web&Design © 2004 Roman Slaboch

 | 

Připomínky a návrhy