|
RNDr. Roman Slaboch
 Pár slov
o zdejších restauracích. Tyto si ovšem nelze
představit ani přibližně jako u nás. Většinou je to
pod nějakou střechou (beze stěn) nebo přímo venku
pod stromem umístěných pár plastových křesílek a
stolků - typ našeho zahradního nábytku - a na dohled
nebo hned za zdí je kuchyň. Stačí se posadit a už je
tu umouněný číšník. Termín umouněný také neodpovídá
zcela skutečnosti. Představte si kdysi světlé
pytlovité kalhoty, ve kterých jakoby v kleče plel
rozbahněnou zahrádku (což tu pochopitelně vůbec
nikdo nedělá). Seprané, ale nevyprané triko, na němž
mírně prosvítá nějaký nápis bývá značně potrhané.
Ruce sedrané, popraskané od tvrdé práce a samozřejmě
nikterak čisté. Jídelní lístky neexistují, jen
jednou nám jakási dívčina dala z bloku
vytržený papír, na němž byla tužkou napsána jídla s cenami. Kvalitu tohoto jídelního lístku poněkud
kalila skutečnost, že nám hned ukázala na jediná dvě
jídla, která měli. U všech ostatních jsme objednávali
úplně naslepo
a čekali na cenu. Nutno říci, že vždy mírnou. Objednat
si naslepo není žádný problém ani riziko, protože
prakticky všude mají totéž:
-
Empanadas - něco jako pirohy s různým
obsahem
-
Lomitas - zapečená žemle s pečeným
hovězím plátkem a salátem
-
Hamburguesas - totéž, ale nezapečené
-
Pollo - smažené kuře (ani nemusíme říkat
"frito", smažené je automaticky)
-
Carne - pečené hovězí (opět automaticky)
-
Pasta - klasické těstoviny, které je
nutno dále zpřesnit na raviolli, gnocki, nebo
spagetti. Podávají se jako příloha a standardně
je k nim vařené kuře.
 Je úplně jedno, co si
dáte, všechno je dobré a všechno má jemnou chuť.
Nikdy jsme kupodivu nedostali nic, co by alespoň
trochu pálilo. Ale je to opravdu dobré. Ceny jsou rozveselující. Téměř 3 kilogramy masa (konkrétně 2,9
kg), které vidíte vlevo, nám připravil náš domácí v Miramaru
za 26 pesos, tedy asi 200 Kč. Na horním
snímku je kolega s biftekem, pravda, jen asi půlkilovým, za 8 pesos (asi 60 Kč), ale zato v regulérní restauraci.
Maso se tu jí téměř výhradně bez přílohy, na
požádání s pečivem. Zase se toho ale víc vejde...
Pokračování…
|
