Ing. Ivan Krouský
Rozpady ploutví jsou metlou v chovech mnoha druhů a
forem dlouhoploutvých ryb. Divoké ryby evoluce
vybavila dostatečně dimenzovanými cestami které
ploutve vyživují a poskytují jim i látky chránící
před usídlením bakterií. Se vznikem a genetickým
upevněním vlohy pro dlouhé ploutve není zásobování
jejich konců dostatečné a nastávají problémy typické
zejména pro dlouhoploutvé guppy, xiphy ale ku př. i
závojnatky. Nepostihuje to ale např. Beta
splendens, u kterých je dlouhá ploutev daná
evolučně.
V našem spolku Akvárium zal. 1899 je
soustředěna česká chovatelská špička zaměřená na
živorodé ryby především paví očka. I u těchto
špičkových chovatelů nejsou výjimkou stesky na
nutnost likvidovat ryby pro rozpad ploutví těsně
před výstavou. Těsně před výstavou proto, že již
mají ploutve poměrně dlouhé a proto méně schopné
odolat bakteriální nákaze. Abychom zjistili co naše
chovy poškozuje vzali jsme guppy od tří chovatelů a
zaslali je na rozbor do Výzkumného ústavu rybářského
ve Vodňanech.
Na tělech a ploutvích byly zjištěny bakterie
Shewanella (Pseudomonas) putrefaciens, Aeromonas
sorbia, Pseudomonas sp. Nejde tedy o žádné
exotické druhy bakterií zavlečené s importy z Asie,
jak se mnohdy soudí, ale o vcelku běžné bakterie
které provázejí procesy rozkladu biologického
materiálu všude na světě. Je možné, že k nám jsou
zavlečeny jejich nové rezistentní kmeny se zvýšenou
schopností napadat ryby. To ale nerozhodneme.
Vedle bakterií byla na vzorcích ryb zjištěna řada
parazitů - prvok Cryptobia branchialis,
motolice Urocleidus, hlístice
Capillaria a žábrohlíst
Gyrodactylus. Tedy slušná sbírka parazitů na
rybách které se jinak jeví vcelku zdravé. Je na
místě zdůraznit společné působení těchto škůdců.
Pokud má ryba dobré životní podmínky, je kvalitně
krmená, solidně vybavená geneticky a přiměřeně
stará, tak se útokům ubrání a nemoc nepropukne.
Podávání léčiv není nic dobrého, léčiva poškozují
vše živé v akváriu, pouze organizmus ryb poškozují
méně než škůdce. Někdy to bez léčiv nejde, ale
léčená ryba stěží bude špičková. Zaměřme se tedy
především na vytvoření kvalitního prostředí a
prevenci.
Nejkvalitnější prostředí poskytují rybám průtočné
nádrže. Kontinuální výměna vody zaručuje stálost
chemického složení vody, vylučuje teplotní šoky a
tím následné přizpůsobování organizmu ryby. Soudím
také, že zbytkový chlor, pokud užíváme vodu
z veřejného zdroje, působí blahodárně proti
bakteriím. O tom se ale ještě zmíním. Průtočné
nádrže jsem postavil již v polovině sedmdesátých
let. Tehdy jsem byl průkopník, nebylo koho
napodobovat. Po přestěhování jsem neměl možnost
průtoky vybudovat a začaly problémy které jsem do té
doby neznal. Vítězství v soutěžích, která jsem
přesvědčivě získával, převzali ti kteří u mě
kontinuální výměnu vody viděli a postavili jí po mém
vzoru. Jistě to není shoda okolností ale další
argument ve prospěch průtočných nádrží.
Když už není jiná možnost pokusme se léčit. K léčení
parazitárních nákaz je nejvhodnější preparát Neguvon
fy. Bayer. Doporučená koncentrace na Cryptobia
a Capillaria je 1,28 mg/l,
na Gyrodactylus postačí 0,32
mg/l. Pokud bychom použili preparát Masoten který
obsahuje stejnou účinnou látku (trichlorfon) musíme
koncentraci zvýšit o cca 15 %. Preparát se ukazuje
být jedovatý pro sumce čeledi Loricaridae (Ancistrus),
patrně proto, že není zcela rozpustný a jeho vysoká
koncentrace u dna zabijí ryby které se tam trvale
zdržují. Čili silně vzduchovat. Většinou rozpoznáme
onemocnění podle chování, bělavých povlaků na těle
a stažených, „ohořelých“ či rozpadlých ploutví.
Můžeme se vsadit, že na takto oslabené rybě se vedle
bakterií přemnoží i některý z uvedených parazitů a
na narušeném povrchu se uchytí plísně. Pohlížejme
proto na věc jako na celkové onemocnění, přesná
znalost parazitů a bakterií není zpravidla možná a
není ani důležitá. Guppy které byly ve dvoudenní
lázni s koncentrací Neguvonu 1,28 mg/l jevily známky
otravy, méně se pohybovaly a ztmavly. Po výměně vody
se chovaly a vyvíjely normálně. Taková lázeň má ten
smysl, že ryby zbavené parazitů snáze zvládnou atak
bakteriální nákazy na dlouhé ploutve který je v
těchto případech primární.
Na bakteriální rozpady ploutví jsem já i řada kolegů
vyzkoušeli kdeco. Jednoznačně mohu říci, že často
doporučovaná antibiotika jsou téměř bez vlivu i když
by teoreticky měla být nejúčinnější. A to pomíjím
možné navození rezistence. Širokospektrální
Chloramfenicol a Tetracyclin ale ani další
antibiotika nic nezlepší ať už jsou rozpuštěna ve
vodě a přijímána převážně difusně nebo podávána v
potravě. Často doporučované nejrůznější preparáty
slovutných firem které nebudu raději jmenovat mají
společné dvě věci. Tahají peníze z kapsy a nemají
valný účinek. U některých jsou účinnou složkou právě
antibiotika, ale i sulfonamidy nebo furany. Účinek
organických barviv jako je malachitová zeleň,
brometylová modř, acryflavin nebo námi užívaný
proflavin (ještě z poválečných dodávek UNRA) poněkud
rybám uleví ale věc neřeší. Patrně potlačí
nastupující plísně, ale jak lázeň zmizí je vše při
starém. Stejně tak všechny roztoky typu FMC.
Kol. Ivan Petrovický doporučuje použít 40 %
formaldehyd (formalín) v koncentraci 1 ml/50 l vody
po dobu asi dvou dnů. Formaldehyd je silný organický
jed který určité účinky má, ale poškozuje ryby.
A tak ani to není optimální.
Často užíváme kuchyňskou sůl v kombinaci s vysokou
teplotou i přes 35° C po dobu 2-3 dnů kterou ryby
při zvýšeném vzduchování (nedostatek kyslíku) ještě
snášejí. Bakterie a parazity domácího původu ničí
vysoká teplota a solí změněný osmotický tlak působí
přímo na nechráněné buňky škůdců. Pokud je tato
metoda neúčinná nejspíš máme tropického škůdce který
může být dokonce z mořské vody (Oodinium z artemií?)
a pak se naše snažení zcela míjí účinkem. U guppy
může být koncentrace soli značná asi 1 kg/50 l vody.
Jde o ryby původem z karibských ostrovů a tedy
navyklé na přítomnost mořské vody, dokáží v ní i
žít. Tato léčebná kůra vcelku pomáhá, ryby ale
vysiluje a někdy se bakteriální infekce která
ustoupila vrací.
V poslední době jsem vyzkoušel něco jiného. Na
dezinfekci prázdných nádrží a na odstranění skořápek
artemií užívám SAVO, běžný přípravek pro
domácnost určený i k dezinfekci vody. Balení je ve
žluté plastové lahvi s červeným uzávěrem a obsahuje
5% chlornan sodný. Vzpomněl jsem si na zbytkový
chlor u mých někdejších průtočných nádrží, kterého
jsem se obával, připomněl si tehdejší bezproblémový
chov a rozhodl se věc vyzkoušet. Zjistil jsem, že
koncentrace při které ryby hynou je asi 1 ml/10 l
vody, koncentrace kterou zpravidla dobře přečkají je
1 ml/30 l vody. Ale doporučuji užívat koncentraci
cca 1 ml/50 l vody. Ustálil jsem si určitý postup.
SAVO dávkuji z injekční stříkačky k výtokové
trubici filtru aby se rychle rozptýlil po celé
nádrži. Když roztok ryby zasáhne začnou usilovně
plavat, snaží se uniknout, patrně chlor leptá jejich
žábra. Ryby jeví známky otravy, když se koncentrace
vyrovná shluknou se do hejna zpravidla blízko
hladiny a tam setrvají. Po 2–3 hodinách již chlor
vyprchá a ryby se chovají normálně.
Co je ale podstatné - po 1 až 2 dnech zjistíme, že
ryby mají krásně napnuté ploutve bez známek napadení
bakteriemi. Jen u některých těžších případů je třeba
proceduru druhý nebo i další dny opakovat. Nebývá to
ale nutné když bakteriální napadení ploutví včas
rozpoznáme, neváháme s aplikací SAVO a
nedovolíme tak infekci aby se rozjela. Jaké má tento
způsob přednosti je jasné. Jde o snadno dostupný a
levný lék s překvapivou účinností. A ještě jedna věc
- chlor beze zbytku vyprchá a nemusíme měnit vodu.
Nevýhodou je, že se druhý den objeví mírné zakalení
vody způsobené patrně úhynem nejen „zlých“ bakterií,
ale i bakterií nitrifikačních které mají na život v
akváriu příznivý vliv. Ale zákal je jen mírný, filtr
jej rychle zvládne a stav nitrifikačních bakterií se
obnoví. Doporučovaná koncentrace SAVO může
poškodit některé druhy rostlin, v případě aplikace
do zarostlé nádrže doporučuji to předem vyzkoušet.
Šneci přežívají bez problémů. Možná, že preventivní
použití SAVO v prodejnách by předešlo
rozpadům ploutví u guppy na které si prodavači často
stěžují i když mnozí dávají ryby do nádrží které
jsou infikovány předchozí osádkou.