7. května 1899 se konala ustavující valná hromada která přijala název „AQUARIUM - první spolek přátel aquarií a terrarií v království Českém v Praze”. S důvody nás seznamuje první výroční zpráva: „Ačkoliv v našem království velmi mnoho bylo těch kteří si zálibu k přírodě a k zábavě své pěstovali v domácnosti život v akváriích, přec neskupili se až do naší doby v korporaci, která by soustavně a za určitým cílem se berouc, pečovala o rozvoj a vývin sportu akvarijního“.

Již v roce svého založení začalo vydávání prvého odborného periodika na našem území, které neslo název Věstník prvního spolku Akvárium. Šlo o litografovaný, rukou psaný, či pro ozdobnost. spíše kreslený, měsíčník. Zásluhou prof. Babáka a B. Žežuly začal spolek v r. 1910 vydávat Akvaristický obzor, ale v roce 1914 ukončila jeho vydávání válka. V r. 1921 na něj navazují Akvaristické listy s redaktorem prof. Hykešem, žákem prof. Babáka. Osoba Hykeše by si zasloužila samostatnou vzpomínku. Pro odbornost a způsob jakým vedl Akvaristické listy bývá nazýván otcem české akvaristiky. Akvaristických listů vyšlo 30 ročníků a jejich vydávání zastavil v r. 1951 nový tiskový zákon. Akvárium terárium začíná vycházet v r. 1958 v nakladatelství Panorama, tedy již pod centrálním dohledem. Jeho prvním redaktorem, který stál u zrodu AT je prof. Ota Oliva, žák prof. Hykeše, který byl členem spolku od r. 1935. Je pobuřující, že dnes je AT v soukromých rukách a jako redaktor působí další člen spolku RNDr. Novák, žák prof. Olivy.

Výstavní činnost započal spolek již v roce svého založení výstavou v Královské oboře v Praze a v r. 1900 v Plzni na všechovatelské výstavě, kde naše exposice získala zlatou medaili. V r. 1922 spolek otevřel dík ochotě a pomoci. prof. Mrázka první veřejné akvárium v Zoologickém ústavu UK, které bylo později přemístěno do skleníků v Kinského sadech, kde skončilo r. 1941. Spolek i nadále usiloval o založení veřejného akvária, při oslavách 50 let založení uspořádal výstavu v botanické zahradě UK kterou navštívilo 20 tisíc návštěvníků. Vznikl účelový fond ve výši cca 100 tisíc Kč. Ten ale znehodnotila měnová reforma v roce 1953 a spolek mohl o založení veřejného akvária jen snít. Po začlenění do ČSCH (ČSCHDZ) dává o sobě spolek vědět výstavou v Malostranské besedě v r. 1965 která byla prvou výstavou odbornosti v ČSCH. Živorodkářská tradice a mezinárodní kontakty spolku sahají do r. 1977 účastí na výstavě guppy v Londýně. V červnu 1982 uspořádal spolek v Praze na Štvanici živorodkářskou výstavu spojenou a posuzováním. Rozhodující byl náš přínos při výstavě U Hybernů v r. 1985, která byla největší výstavní akcí odbornosti v historii a navštívilo ji téměř 100 tisíc diváků. V roce 1987 spolek získal pořádání výstavy, u nás prvé, která byla začleněna do ME guppy. Uspořádal jí v botanické zahradě UK. Ke škodě výstavy nám ÚOK vnutila posuzovatele a jen stěží jsme pak odvrátili mezinárodní protesty pro jejich laickou práci. V r. 1998 spolek, již samostatný, pořádal další výstavu ME guppy na stejném místě, kterou navštívilo cca 8.600 diváků. Je zřejmé, že česká živorodkářská špička je soustředěna u nás, patřil nám i titul mistra Evropy v chovu guppy 1998.

 Prvým předsedou spolku byl MUDr. G. Brandejs. V r. 1914 se předsedou stal Antonín Peroutka, košíkář z Rybné ulice, který byl i mecenášem spolku a vedl jej téměř po čtvrt století. Z dalších pak jmenujme J. Titze ze čtyřicátých let a p. Bedřicha Sochora, kterému připadlo vedení spolku v nejtěžších dobách komunistické nesvobody. Od r. 1982 je předsedou ing. Ivan Krouský (autor těchto řádek). Počet členů vzrůstal a r. 1912 spolek registruje 176 členů. Mezi nimi je řada zajíma­vých jmen, jmenujme hlavně osobu prvorepublikové ekonomiky, ředitele Živnostenské banky J. Preise. V r. 1914 má spolek 198 členů a usiluje o ustavení svazu českých akvaristických spolků. To se zdařilo až r. 1923, prvým předsedou byl zvolen člen spolku Dr. Setunský. Svaz však valný vliv neměl a jeho činnost postupně ustala. Nástup komunismu se nevyhnul ani spolku. Vedle zákazu Akvaristických listů ztrácí spolek po 52 letech možnost samostatné existence a začleňuje se do ZK ROH Zahradnictví. Brigádnicky vybuduje stálou výstavu na náměstí I. P. Pavlova kterou ale vzápětí vedení firmy změní na prodejnu. Obětavá práce i finance spolku tak vezmou za své. V r. 1954 spolek přechází k pražské ZOO jako zájmový kroužek AT. V r. 1963 byl kroužek, v důsledku vládních opatření, postaven před rozhodnutí se rozejít nebo být začleněn do ČSCH, kam také vstupuje a stává se „vlajkovou lodí“ odbornosti AT v ČSCH.

V jistém směru se pevné organizační zakotvení, tehdy jediné možné, jeví jako výhoda. Motivem sjednocení byla ale vůle politická, komunistická diktatura tak upevňovala svou centralistickou moc. Se smíšenými pocity čtu vzpomínky „soudruhů” kteří ještě dnes tuto dobu líčí jako pochod 4000 jásajících akvaristů pod rozvinuté národněfrontové prapory. Pravdou je, že ze 350 členů spolku se do ČSCH přihlásilo již jen 54. Věc tak vidím nejen jako „příkaz doby” ale také jako hanbu „soudruhů sjednotitelů” a na ně navazujících “soudruhů normalizátorů”. Jedni i druzí dokázali ze zábavy a koníčka udělat politiku na které profitovali i osobně. V bouřlivém roce 1990 se spolek zasazoval nejprve o přebudování ČSCH na sdružení chovatelských svazů, po vzoru třeba tělovýchovy a neuspěl ani pokus osamostatnit odbornost a spořádaně odejít z ČSCH. V této době jsem jako prvý volený předseda ÚOK AT stál v čele těchto snah, dnes ale vidím, že jednota potřebná pro společný postup nebyla možná. Spolek pak zaregistroval, snad jako první, vlastní stanovy a po 39 letech pod názvem AKVÁRIUM zal. 1899 obnovil samostatnou existenci. Předtím ještě splynul rozhodnutím 3/4 většiny členů s KCHŽR. Toto neuznali 3 mimopražští členové, samozvaně se vydávali za zástupce českých vystavovatelů, našich členů, a poškodili tak českou akvaristiku.

Dnes spolek registruje 79 členů a vedle všeobecné akvaristiky má dvě zájmové skupiny. Jde o milovníky živorodek především pavích oček, kde je začleněn v mezinárodních organizacích IKGH a EGA. Další skupinou jsou duhovkáři kde je též řada mimopražských členů. Také duhovkáři jsou začleněni v mezinárodní organizaci IRG.