A. Guppy

V pořadí již 28. Mistrovství Evropy v chovu šlechtěných pavích oček (ME Guppy) se i v roce 2005 odehrávalo pod taktovkou  I.K.G.H. (Internationales Kuratorium Guppy Hochzucht – Mezinárodního sdružení výběrového chovu Poecilia reticulata; Guppy) a mělo sedm kol. Protože se často setkáváme s tím, že řada akvaristů nezná systém těchto soutěží, dovolím si v úvodu dnešní informace uvést několik poznámek. 

Ryby se posuzují a soutěže se řídí podle „Mezinárodního standardu výběrového chovu guppy“ (tzv. IHS – 1995) a jeho dodatků. Dvanáct základních standardů se liší především tvarem ocasní ploutve samečka (vějíř, triangl, šerpa, vlajka, dvojitý mečík, horní mečík, dolní mečík, lyra, rýč, plamének, kruh, jehla) a podle zjednodušeného soutěžního třídění se zařazuje do tří skupin: kolekce (tři co nejvíce shodní samečci) gupek dlouhoocasých (Grossflossern), mečíkatých (Schwertflossern) a krátkoocasých (Kurzflossern). 

Soutěž v daném roce má sedm kol (pro každého účastníka se započítávají čtyři nejlepší výsledky) s tím, že právo uspořádat příslušné soutěžní kolo má ta organizace (klub, sdružení, spolek), jejíž člen se v celkových výsledcích předcházejícího roku umístil mezi pěti účastníky s nejvyšším bodovým ohodnocením. Právo na uspořádání dvou zbývajících soutěžních výstav (kol) získají ty organizace, které díky horším soutěžním výsledkům již delší dobu nebyly pořadateli výstav ME Guppy. Pravidla samozřejmě obsahují nutné podrobnosti, jako např., že v daném roce jsou pro jeden stát přípustné nejvýše dvě soutěžní výstavy ME Guppy, atd. Pochopitelně je věcí cti a prestiže každého spolku, aby získal pořádání příslušného soutěžního kola na základě výsledků svých členů. Současně je ale dobré, že i spolky s nižší výkonností dostávají příležitost se prezentovat (v roce 2005 tento postup např. ne zcela šťastně využili slovenští kolegové z Banské Bystrice a z českých zemí  ČKCHŽR  Ostrava). 

Soutěžní kola ME Guppy 2005 byla postupně uskutečněna v těchto zemích, s organizačním zajištěním těchto spolků:

• Německo (GGD)

• Německo (DGD)

• Česko (Iris Plzeň)

• Česko (ČKCHŽR Ostrava)

• Polsko (KPR)

• Švédsko (SGS)

• Slovensko (SZCH)

Do soutěžního klání vstoupilo 21 spolků z 11 států. Německo bylo zastoupeno šesti spolky (DGD, DGF, DGLZ,  GCD, GGD, GKR), Česko pěti spolky (AKV Praha, ČKCHŽR   Ostrava, ČMS G Praha, Iris Plzeň, SÚA Ústí n/L), Polsko dvěma spolky (KPR, PTAT); ostatní země se zúčastnily vždy jedním spolkem: Rakousko (ÖGG), Dánsko (DGK), Itálie (AIG), Francie (AFV), Švédsko (SGS), Belgie (BGV), Holandsko (PNL) a Slovensko (SZCH).  Kategorii dlouhoploutvých gupek svými kolekcemi obsadilo 118 soutěžících; mečíkaté gupky zaslalo 62 soutěžících a krátkoploutvé gupky vystavovalo 36 soutěžících. Poměr uvedených čísel ukazuje na relativní ústup po léta kralujících trianglů a na renesanci mečíkatých a krátkoploutvých forem. 

Dlouhoploutvé gupky vyhrál Günther Kother (D/DGLZ) s celkovým počtem 338,00 bodů; o druhé místo se podělili Michael Lehmann (D/DGD) a Bogusław Miciński (PL/KPR) – oba 336,67 bodů. Nejvýše ohodnocenou kolekci měl přítel Miciński s 86,67 body.

Nejlepší český výsledek docílil Ing. Ivan Krouský (CZ/AKV): 8. místo s 328,33 body, což teoreticky zajišťuje pořádání dílčího kola ME Guppy 2006 v Praze. Je potěšitelné, že ze 118 soutěžících bylo 25 akvaristů z českých klubů.

V kategorii mečíkatých gupek zvítězil Günther Kother (D/DGLZ) s celkovým počtem 336,00 bodů, následován Benny Trustrupem (DK/DGK – 325,00 bodů). O třetí a čtvrté místo se podělili Dr.Walter Schuster a Gerhard Ostrzil (oba A/ÖGG – 319,33 bodů). Nejvýše ohodnocená kolekce: 86,33 bodů – G. Kother. Nejlepší český výsledek: Karel Pšenčík jun. (CZ/Iris) – 6. místo s 312,67 body. Účast českých akvaristů: 8 z 62. 

Krátkoploutvé gupky vyhrál Gernot Kaden (D/DGD) s celkovým počtem bodů 321,67. Druhé místo obsadil Gerhard Ostrzil (A/ÖGG – 321,00 bodů) a třetí místo Dr. Matthias Trauzettel (D/GGD – 316,33 bodů). Nejvýše ohodnocená kolekce: 83,00 bodů – G. Kaden. Nejlepší český výsledek: JUDr. Vladimír Protiva (CZ/Iris) – 6. místo s 298,00 body; v kategorii krátkoploutvých jediný český soutěžící ze 36. 

B. Xipho – molly

Mistrovství Evropy chovných forem rodů Xiphophorus a Poecilia nemá tak bohatou tradici jako ME Guppy. I když zejména evropští akvaristé se snažili rozdělit a uspořádat mnohotvárnost chovných forem rodů Xiphophorus a Poecilia přibližně již od začátku 60tých let, byl po původních pracích z let 1977 a 1981 pro hodnocení těchto ryb v roce 1988 péčí národních chovatelských svazů Čech, Německa, Maďarska, Polska a Slovenska zpracován mezinárodní standard (ISXM – 88). První dvě Mistrovství Evropy Xipho – Molly (ME XM) byla uskutečněna v letech 1989 a 1990 (dílčí výstavy v ČSSR, NDR a v Polsku). Následovalo vypracování verze ISXM - 95 (Češi, Slováci); v roce 1997 byla vydána novelizovaná verze německá (DGLZ) a konečně ve spolupráci tří českých organizací (Akvárium Praha, ČKCHŽR Ostrava, ČMS XM Praha), německé organizace GGD, polské organizace KPR a slovenského SZCH vznikla v roce 2001 prvá verze ISXM 01, která má definitivní platnost od 1.srpna 2002 a která je platná dodnes.  

Pro organizaci ME XM byla mj. klíčová jednání výše uvedených organizací ve Velkých Losinách a v Laussnitz (oboje 2001) – v Laussnitz byla podepsána dohoda o tom, že další ME XM budou dvoukolová a že čtyři pořadatelské země (Česko, Německo, Polsko a Slovensko) se budou po dvojicích střídat. Na poslední společné poradě v Ostravě (září 2001) byla dohodnuta konkretizace zmíněných dvojic (CZ – D a PL – SK) s tím, že začínají češi a němci.

Vše následně probíhalo bezvadně: 3.ME XM v r. 2002 Praha – Bretnig, 4.ME XM v r. 2003 Krakov – Martin a 5.ME XM v r. 2004 Bretnig – Praha. Komplikace začaly až v r. 2005 s organizací 6. ME XM, které měla zajistit dvojice Polsko (Krakov) – Slovensko (dle dostupných informací B. Bystrica). Polsko svému slibu dostálo, ale slovenští kolegové z těžko pochopitelných důvodů a při naprosto nedostatečné komunikaci organizaci příslušného kola 6.ME XM vypustili a nahradili jej 7. kolem ME Guppy, na které neměli na základě svých výsledků z roku 2004 nárok. Toto faux pas zachránili kolegové z Krakova s tím, že v ose Česko – Německo – Polsko jsme se dohodli, že využijeme možnosti, kterou pravidla umožňují a výsledky jednoho kola z Krakova budou vyhlášeny jako výsledky 6. ME XM za rok 2005. Dále prezentované údaje tedy odpovídají této skutečnosti. 

Soutěže 6. ME XM se zúčastnilo 8 organizací z  5 států (za Česko Akvárium zal. 1899, ČMSXM, ČKCHŽR a Iris – za Německo GGD – za Polsko KPR a PTAT – za Slovensko SZCH).  32 akvaristů zaslalo celkem 102 kolekcí (samec – samice).

Kategorii Xiphophorus helleri (nejsilněji zastoupená skupina) vyhrál Bogusław Miciński (PL/KPR) s 88,67 body, o druhé místo se podělili Zdeněk Machek (CZ/ČMSXM) a Ivan Vyslůžil (SK/SZCH) – oba 87,00 bodů a třetí místo obsadil Filip Miciński (PL/KPR) s 85,67 body. 

V kategorii Xiphophorus maculatus zvítězil Dr. Matthias Trauzettel (D/GGD) s 88,67 body, následován Ivanem Vyslůžilem (SK/SZCH) s 84,67 body. Třetí místo opět patří Dr. Matthiasovi Trauzettelovi (D/GGD) s 83,33 body. 

Kategorii Xiphophorus variatus vyhrál Walter Altenbeck (D/GGD) s 85,33 body, druhý byl Dr. Matthias Trauzettel (D/GGD) s 84,33 body a třetí opět Walter Altenbeck (D/GGD) s 81,33 body. 

Všechna tři prvá místa v kategorii Poecilia sphenops obsadil Bogusław Miciński (PL/KPR) s 83,00, 82,00 a 81,33 body. 

Kategorii Poecilia latipinna vyhrál Dieter Schöne (D/GGD) se 77,33 body, následován Janem Krčkem (CZ/ČMSXM) se 73,00 body. 

V kategorii Poecilia velifera se na prvém stupni umístil Michael Lehmann (D/GGD) s 80,67 body, druhou příčku společně obsadili Jan Krček (CZ/ČMSXM) a Ivan Vyslůžil (SK/SZCH) - oba  76,67 bodů. Na třetím místě je Eugen Lukač  (SK/SZCH) se 75,00 body. 

Vítězství jednotlivých kategorií bylo tentokrát záležitostí němců (4x) a poláků (2x). Deset absolutně nejvyšších bodových výsledků: 88,67 bodů (B. Miciński – XHL a Dr. M. Trauzettel – XMS); 87,00 bodů (Z. Machek – XHL a I. Vyslůžil – XHD); 85,67 bodů (F. Miciński – XHL); 85,33 bodů (W. Altenbeck – XVD); 85,00 bodů (B. Miciński – XHL); 84,67 bodů (B. Miciński – XHL a I. Vyslůžil – XMS); 84,33 bodů (Dr. M. Trauzettel – XVS a XML); 83,00 bodů (Ing. K. Krček – XMS a B. Miciński – PSD); 82,67 bodů (I. Vyslůžil – XMD); 82,33 bodů (G. Schramm – XMS). Nejlepší umístění českých akvaristů: Zdeněk Machek (XHL), Ing. Karel Krček (XMS), Ing. Arpád Vrábel (PSD) - všichni ČMSXM.

Závěrem mi dovolte uvést malou úvahu k zamyšlení: Posuzovaný pár rodů Xiphophorus a Poecilia může (dle platného standardu) získat max. 100 bodů (což je teoretické ohodnocení). Dílčí kriteria jsou následující: až 10 bodů za délku těla, až 15 bodů za tvar těla, až 20 bodů za ploutve, až 20 bodů za barvu, až 10 bodů za partnerskou vyrovnanost a až 10 bodů za kondici (vitalitu) rybek. K tomu mohou posuzované ryby získat jednorázovou bonifikaci 7 bodů za obtížné barevné kombinace a 8 bodů za zvláštní tvary ploutví. Z toho vyplývá, že ryby, mající tzv. základní vybarvení a tzv. normální ploutve mají teoretický strop ohodnocení 85 bodů (nemají bonifikaci).

Uvedený způsob hodnocení byl v minulosti zaveden jako motivace pro chovatele, tzn., byla podporována snaha o šlechtění ryb za účelem získání nových barev, kreseb a tvarů ploutví. Ve své době to rozhodně mělo svůj význam. Situace se ale postupně vyvinula tak, že chovy a následně soutěže, jsou silně orientovány na „bonifikované ryby“ a zájem o „klasiku“ je nízký. Soutěže jsou toho dokladem. Je běžné, že např. zřídka se vyskytující, nádherné mečovky, takové, jaké jsme znali před několika desítkami let, dostávají na výstavách limitně 82 bodů z 85 možných, protože nějaká drobná chyba se vždy najde. Oproti tomu např. lyrovité mečovky se zvláštním zabarvením, mající i horší základní parametry (příkladně ve tvaru a držení ploutví), mohou dostat třeba 84 bodů ze 100 možných a při hodnocení odsunou krásné klasické ryby na vedlejší kolej. To je svým způsobem diskriminace.

Naskýtá se otázka „co s tím?“. Zrušit bonifikaci za nové barvy, kresby a tvary ploutví by rozhodně nebylo správné. Je ale možné přehodnotit kriteria „mimořádností“ a zejména je možné snížit počet bodů za bonifikaci z 15 např. na 9 (4 body za obtížné barevné kombinace a 5 bodů za zvláštní tvary ploutví). V tomto postupu vidím zvýšenou motivaci pro zachování chovů klasických ryb. Změna pravidel je velice obtížné téma a bude jistě vyžadovat řadu odborných jednání, ale zachování stávajícího stavu není racionální řešení, protože vývoj času jej překonal. Uvedená myšlenka jistě najde zastánce i odpůrce, ale to je v každém případě dobrý základ pro diskuzi.