Eugen, M., (1912): Trichogaster lalius, Akvaristický obzor, 7/1912, str.122-124

Foto: Dr. E. Babák, 1912

Po delší akvaristické praxi, omezené větším dílem na různé druhy rybek z čeledi labyrinthek, odhodlal jsem se předloni poprvé ku pěstování nejkrásnějšího snad exota řadícího se do čeledi svrchu jmenované, totiž čichavce zakrslého. Tato rybka importovaná před devíti lety získala ihned něžným tvarem těla a nádherným zbarvením samečků akvaristy, a po zdařilých několika chovech vešla ve známost i u nás. Tehdy ovšem pro mne byla jen ideálem, poněvadž cena její byla dosti vysoká a moje praxe akvaristická v plénkách.

Předloni z jara poprvé opatřil jsem si nádherný párek této rybky a ihned pokusil se o chov, leč s výsledkem takým, jakým se shle­dáváme u většiny nových druhů; vychoval jsem pouze 3 kusy, a i ty na počátku zimy zašly. Nezdarem tímto jsem se nedal odstrašiti a loni opětovně pokusil jsem se o chov.

Velikostí, barvou a i povahou hodila by se pro akvárium nejlépe. Ale vedle světlých stránek má jednu nepěknou vlastnost, totiž pla­chost, která mnohdy nedovoluje akvaristovi, aby z bezprostřední vzdálenosti tohoto čichavce pozoroval. Doporučuje se tedy míti málo zarostlá akvária, aby si čichavci na nás zvykli, čehož lze opravdu časem dosíci.

Tvarem těla podobá se celkem ostatním čichavcům, dorůstá však jen délky 4-5 cm. Tělo je naproti jiným čichavcům zkráceno a za to zvýšeno, přibližně vejčité a podobně jako u příbuzných ryb se stran silně stlačené.

Hlava jest poměrně malá a tlamka obrá­cena vzhůru a ustrojena jako u rájovce a jiných labyrintek na čerpání vzduchu. Ploutve obklopují tělo asi se tří čtvrtin a dodávají rybce jakési elegance. Hřbetní a řitní ploutev jsou protáhlé a na záď k ocasu rozšířenější a zakulacené. Ploutev ocasní je mírně vykrojena, břišní pak vybíhají ve vlákna při poloze na zad přes ocasní ploutev sahající a za orgány hmatací sloužící; často se obracejí přímo v před a zjišťují takřka oblast, do níž chce čichavec vplouti nebo ohmatávají předměty v cestě stojící.

Sameček zvláště v čas tření je vskutku nádherný. Základní barva šedozelená . vyniká pouze na hřbetě a přechází k bříšku v stříbrnou. V předu do polovice těla je stínově rozložena barva modrá, jež zasahuje v počátek hřbetní a řitní ploutve. Po těle šikmo na příč střídají se pásy světlozelené s červenými. Ploutve, zvláště ocasní, jsou zdobeny vzorkovým tečkováním a čárkováním oranžovým až červeným, které pozvolna na hřbetní ploutvi k hlavě se mění v atlasově modré. Všechny

ploutve jsou mimo to vroubeny červenooranžovým proužkem. Oko jest červené a na přič proťato černým pruhem. V této směsi barev sameček zrovna hoří, jediný pohled naň poví více, než dlouhé popisování. Samička má barvu mdlejší, a z pruhů příčných vyniká více modrošedá, červené pak jsou setřené. Ploutve jsou bez čer­veného tečkování, pouze žlutočerveně vroubeny.

V čas tření stává se s plachou povahou čichavce změna. Možno pozorovati samečka zcela z blízka nerušené, jak trhavým pohybem, podobným spíše skokům, pluje nádrží a slídí u dna a na rostlinách po nějaké řase, kterou dovedně odtrhuje, nebo rostlinném odpadku. Tyto drobnosti snáší na jedno místo u hladiny, nejraději do riccie, a vprskuje mezi jednotlivé kousky vzduchové bublinky, jež lapáš jem­ným povlakem s hladiny. Při každém vyprsknutí bublinek do hnízda se silně skroutí, tak že ocas jest až u hlavy. Hnízdo mívá v průměru až 1 dm a vyčnívá nad hladinu asi 3 cm. Zatím co pilně sameček staví hnízdo, samička poho­dlně se krmí, slídíc po celém akváriu. Časem samec ustane od stavby, prožene trochu samičku a vybízí ji mírnými údery a stálým odplouváním, by jej následovala pod hnízdo.

Když tato mu učiní po vůli a hnízdo si prohlíží, tu sameček v různých posicích ji obeplouvá, hned bři­chem vzhůru, hned docela na bok položen a při tom se chvěje. Jest to jakýs druh obapolného dráždění, netrvá však dlouho, neboť náhle samička vyjede, za ní ihned samec, a takový útěk odnese samice silnějším štulcem. Po několikeré takové návštěvě pod hnízdem přikročí teprve k vlastnímu tření, jež je obdobné jako u rájovců, v přestávkách, dle vůle samečka, který vždy samičku vyhledá a štulcem ji zve k tření. Po vytření musí samička ihned se ukrýti, jinak sameček notně jí vybije. Vůbec pak udržuje od prvého vypuštění jiker sameček samici ve větší vzdálenosti od hnízda, ba v menší nádrží nesmí se ani pohnouti, sice hned ucítí několik ran. Z jiker, jež bedlivě jsou samcem střeženy, za 2-3 dny se líhnou mláďata; bývá jich kol 50-100. Špendlíková hlavička k jich znázornění jest velikým měřítkem.

Po vytření radno je samičku vyloviti, by nebyla samcem darmo týrána a honěna. Po vylíhnutí mladých jsem odstranil též samce, ale myslím, že to není nutné, jelikož rájovec, jehož jsem nechal po 3 týdny u mladých, ničeho potěru neučinil. Stává se však, že když chytáme samečka neb samičku, že v úzkosti la­pají do tlamky jikry i mladé, ale nepožerou jich, nýbrž na síťce pak vyplivnou. K chovu nejlépe se hodí nádoba 20 l, hustě do polovice zarostlá rostlinami, s povrchem hustě riccií a salvinií pokrytým, ale tak, by měly rybky otvůrky k lapání vzduchu. Co.se týče choulostivosti odrostlých rybek, tu snesou snadno náhlé rozdíly teplotně až 2°, ovšem potěr je choulostivější. Řas zvláště vláknitých dlužno se též vystříhati, poněvadž při zaplašení rybek tak prudce do řasy vjedou, že tam zahynou nemohouce se z ní vyprostiti. Neradím též, jsou-li rohy u akvária ostré, nechati je zarůsti, neboť se stává, že nepozorujeme-li toho, tam zahynou, nemohouce se odtud ke hladině dostati.

Ve větším společném akváriu navyknou podobně jako rájovci, ba naučí se i z ruky žráti a klidně kol stěn se prohánějí. Mně třeli se při 24° - 30° C, ,ale trou se i při teplotě 20° C, v zimě snesli až 10° C, tedy vidno, že zvláště choulostiví nejsou.

Samečka pobídl jsem ku stavbě hnízda tím, že jsem mu přidal ještě jednoho druha. Tohoto si nejprve nevšímal, ale pojednou vystavěl hnízdo, a pak teprve nezvaný host okusil několik štulců, až vysvobozen byl vychytnutím a předáním do jiné nádrže.

Za potravu přijmou vše, i z nouze krmivo umělé, ale pochoutkou jsou jim dešťovky, pakomáří larvy a perloočky. Potěru dlužno zaopatřiti hojnost nálevníků.