Schreitmüller, W., (1924): Nový pozemní poustevnický krab (Ceonobita) z jihovýchodní Indie,
Akvaristické listy, 1/1924, str. 9-11

Coenobita spec. (žlutošedý) volně lezoucí

Z jara roku 1923 obdržel jsem dva indické pozemní kraby neznámého druhu rodu Coenobita (Coenobita species). Větší a silnější exemplář vyvolil si za obydlí silnou červenohnědou ulitu věžovky, již obyčejně používají i mořští poustevníci raci. Jeho zabarvení na klepetech je krásné temně fialové, svrchní jejich obruba je červenohnědá, u spodní částí nažloutlá až červenožlutá. Menši levé klepeto je vespod nažloutlé, svrchu fialové s hnědou ovrubou. Klouby a přední nohy jsou nažloutlé. Ostatní okončiny mají nahoře barvu hnědo až šedo-fialovou, dole žlutobílou a vybíhají jehlovitě. Přední jejich články jsou v zadní části bohatě štětinaté a ostnité, oči jsou dlouze stopkaté. Tykadla jsou tmavošedá a černě skvrnitá. Zadní měkká část těla je na břiše opět nažloutlá, na zádech růžově šedá.

Druhý kus byl v ulitě, zobrazené na prvém obrázku. Barvu má stejnoměrně žlutošedou. Levé klepeto jest poněkud menší a ozdobeno dvěmi velikými skvrnami. Oči jsou rovněž dlouze stopkaté a se stran zmačknuté. Oba páry tykadel jsou tenké; svrchní delší, spodní s velikými černými makadly. Hřbet je šedý s nádechem do růžová, boky světlejší s nádechem do fialová. Veliké klepeto uzavírá při zatažení se zvířete těsně ulitu.

Krabové lezou stejně hbité do předu i nazad, znamenitě šplhají na stromy a keře a tak v teráriu zdržují se především na stromcích a větvích. Milují vlhký teplý vzduch, proto musí býti dno prosáklé brakickou vodou a nádoba kryta sklem. Jako nejvhodnější rostlinu do takové nádrže poznal jsem Reineckii, neboť snáší dobře půdu nasycenou brakickou vodou, a umístil ji s květináčem přímo do dna. Kromě větví, po nichž zvířata často šplhají, nachází se v nádobě několik plochých kamenů a kusy korku. Zařízení doplňuje nádoba s mořskou vodou. Na dně nádrže je navrstveno 4 cm vysoko hlíny a stejně vysoko písku. Vše je pak proniknuto vodou ze Severního moře tak. že na některých místech vyniká asi půl cm nade dno.

K jídlu přijímají krabové strouhanou mrkev, jablka, hrušky, třešně, v mléku namočené fíky, rybí maso, dešťovky. mrtvé skokany a salát. Vše ostatní odmítají.

Teplotu vzduchu vyžaduje Coenobita species značnou. Klesne-li pod 25 °C. zatahuje se krab do ulity, nežere a zahrabává se do země, takže mění po něm ani stopy. Zcela jinak je tomu, je-li teplota vysoká. Tu krabové lezou a šplhají velmi čile zvláště za soumraku a v noci po větvích a rost­linách, majíce dobrou oporu v bohaté ostnitých nohách. Zvláště čilí jsou na večer; pohybujíce hbitě tykadly, shánějí se po potravě, vyrušeni, zatahují se rychle do ulity, uzavírajíce ji takřka neprodyšně větším pravým klepetem a jednou nohou. Klepeta jsou velmi silná, krátká a zvířata dovedou jimi velmi citelné stisknouti.

Jedno z mých zvířat se již dvakráte svléklo (15. července a 19. srpna 1923). Asi týden před tím zahrabal se rak do květináče s Reineckii a zůstal tam, až se úplné svlékl. Svlečený pancíř ihned sežral, takže jen podle nepatrných zbytků mohl jsem se o svlečení přesvědčiti. Nutno dbáti o to, aby v teráriu bylo vždy několik různě velikých ulit, neboť po každém svlékání krabi narůstají a potřebuji větší ulity, než z které při svlékání vylezli.

S počátku zkoušel jsem krýti nádobu (30X35X35 cm) místo sklem síťkou, ale přesvědčil jsem se, že to krabům nesvědčilo; byli neustále zalezlí ve vlhké zemi, jisté proto, že vzduch byl příliš suchý.

Zdá se mi, že u mých exemplářů běží o dva druhy; soudím tak podle odlišného vzhledu a zabarvení. Oba pocházejí z Vých. Indie, kde se nezdržují v moři. nýbrž na lesních stromech a keřích, živíce se jejich plody, pupeny) a listy. Dosud byl tento rod přivezen do Německa 2 až 3kráte, po prvé již řadu let před válkou firmou Scholze a Poetzschke v Berlíně; i tento poválečný import byl obstaráván touto firmou. Zvíře, jehož druhové jméno nemohl jsem (nikterak vypátrat, patří v Německu k největším vzácnostem a mohu je vřele doporučiti milovníkům originálních, bizarních a interesantních terarijních živočichů.

O tom, jak se tito krabi rozmnožují, není vlastně nic známo; snad zalézají do moře a tam se trou, neboť dosud byli nalezeni vždy poblíž moře.