Dr. J. Fleischer: Chovy ve volné přírodě, Akvaristický obzor, 7/1912, str.124-125

Našim akvaristům je zajisté všeobecně známo, že celá řada akvarijních exotických rybek dá se chovati u nás v určité době volně v přírodě. Připomínám jen jistě velmi zajímavých a cenných poznatků, kterých docílil známý český pěstitel p. Drobný s různými druhy okounů, sluníček atd. Některé druhy dokonce dle jeho údajů přezimují zde dobře u nás volně v přírodě a to v krajině, která jest celkem chladnější než na př. okolí Prahy neb Brna. A proto těším se upřímně na zprávy od něho, v kterých nám o svých cenných zkušenostech při chovech různých exotů u nás ve volné přírodě bude vyprávěti.

Já sám stal jsem se vlastně náhodou pěstitelem rybek akvarijních ve volné přírodě. Ve společenském akváriu měl jsem před několika roky pestrou větší společnost velkých ryb, kterým jsem ovšem musel větrati. Jedné letní noci přestalo pracovati větradlo - praskla roura od vodovodu - a tak abych zachránil život polomrtvých rybek hodil jsem je do dvou basenů. A mohu říci, že vlastně jsem se o ně dále mnoho nestaral - přenechav péči o ně moudré matce přírodě. Tím větší bylo moje překvapení, když na podzim byl jsem vyzván k lovu mladých sluníček v bassinu pod Špilberkem. A byl to značný lov, přes to, že slídivému zraku nadějného akvaristického podrostu brněnského to neušlo, že v bassinu jsou mladí „sonnenfiši" a přes to, že byly na ně potají pořádány celé lovecké výpravy. Vytřely se tam totiž dva párky sluníček - sluníčka obecného a ušatého. Potěr byl hojný - některé exempláře už 5 cm. dlouhé. Ale i v druhém bassinu párek kančíků vychoval statnou družinu mladých. Od té doby každého roku v letních měsících vypouštím řadu rybek do bassinů - posílám na letní byt, jak děti naše říkají. A mohu říci, že se již na to těším, že jim budu moci toho osvěžení poskytnouti.

Nejedná se mi snad v první řadě o docílení co nejvíce mladých, ale mám radost, jak se jim ve volné přírodě líbí a jak se jim výborně při tom daří. - Kdo má totiž trochu smyslu pro život v přírodě a má své v akváriu vypiplané rybky rád, ten s rozkoší pozoruje, jaká změna se s nimi stane. Celým zevnějškem, svými v akváriu nevídanými barvami, živými energickými pohyby nejsou zkrátka k poznání.

Nedá se bohužel přece jen upřít, že pro celou řadu našich akvarijních rybek jest akvárium více méně vězením, a že při sebe lepší péči, sebe lepší výživě mnohé v druhé třetí generaci degenerují. Snad labyrintky dělají výjimku.

Této pokračující degeneraci lze odpomoci dle mého náhledu pobytem po určitou dobu ve volné přírodě - zde přirozenou životosprávou opětně regenerují. Kdo chce se přesvědčiti, jak na př. krásnou rybou jsou geofagové neetroplové - ať dá je na léto do bassinu, ovšem rostlinami osázeného - bude nadšen zářícími barvami ryb. Ale i ryby, o kterých se domníváme, že jsou specielně teplomilovné, se ve volné přírodě osvěží. Tak přinesen byl mi loňského roku těžce onemocnělý saprolegniemi párek akar. Sameček brzo zašel - samičku (vykoupav ji dříve ve staré vodě) hodil jsem do bassinu. Na podzim a bylo to dosti pozdě: - kdy bývaly již chladné noci - jsem ji opět vylovil krásnou čilou, s nádhernými barvami - asi o 1/3 větší než byla dříve.

Jaký např. rozdíl je v chovu ve volné přírodě a akváriu, vysvítá z toho, že kančíci v akváriu při sebe lepším ošetřování a živení nedosáhnou ani 1/3 velikosti, jako za touže dobu ve volné přírodě - nehledě k tomu, že jsou tito daleko lépe zbarveni.

Letošního roku vypěstěn byl v okolí Brna volně v přírodě značný počet okounů terčových - jeden dospělý sameček dokonce, jak mi bylo sděleno, bez pohromy přezimoval. Mimo okounky, sluníčka, cichlidy - dají se výborně chovati volně různé druhy parmiček. Tak v dosti malém bassinu vypěstoval letos jistý akvarista v okolí Brna ze dvou chovných párů na 1000 mladých Barbus conchonius. Sám těšil jsem se pohledem na pohyby jak střela rychlé Dania ve volné přírodě. Jsem přesvědčen, že i živorodky by se daly chovati - ostatně ať to někdo zkusí.

Několik těchto řádků má vlastně ten účel, aby kolegové naši venkovští, kteří mají příležitost (zahrady, bassiny, rybníky), se o chovy ve volné přírodě pokusili. Co vychovají, bude mít jádro. Pobytem volně v přírodě stávají se rybky v každém ohledu zdatnějšími, a co padá u některých akvaristů snad také na váhu nedají v této době žádné vlastně péče, takže nemusí míti za své dovolené o ně žádné starosti,

Při chovu rybek akvarijních volně v přírodě dostalo se asi vysvětlení onoho paradoxního zjevu, proč některé rybky v akváriu svůj potěr požírají. Však o tom jindy.