Dr. J. Fleischer: Chovy ve volné přírodě,
Akvaristický obzor, 7/1912, str.124-125
Našim
akvaristům je zajisté všeobecně známo, že
celá řada akvarijních exotických rybek dá se
chovati u nás v určité době volně v přírodě.
Připomínám jen jistě velmi zajímavých a
cenných poznatků, kterých docílil známý
český pěstitel p. Drobný s různými druhy
okounů, sluníček atd. Některé druhy dokonce
dle jeho údajů přezimují zde dobře u nás
volně v přírodě a to v krajině, která jest
celkem chladnější než na př. okolí Prahy neb
Brna. A proto těším se upřímně na zprávy od
něho, v kterých nám o svých cenných
zkušenostech při chovech různých exotů u nás
ve volné přírodě bude vyprávěti.
Já sám stal
jsem se vlastně náhodou pěstitelem rybek
akvarijních ve volné přírodě. Ve
společenském akváriu měl jsem před několika
roky pestrou větší společnost velkých ryb,
kterým jsem ovšem musel větrati. Jedné letní
noci přestalo pracovati větradlo - praskla
roura od vodovodu - a tak abych zachránil
život polomrtvých rybek hodil jsem je do
dvou basenů. A mohu říci, že vlastně jsem se
o ně dále mnoho nestaral - přenechav péči o
ně moudré matce přírodě. Tím větší bylo moje
překvapení, když na podzim byl jsem vyzván k
lovu mladých sluníček v bassinu pod
Špilberkem. A byl to značný lov, přes to, že
slídivému zraku nadějného akvaristického
podrostu brněnského to neušlo, že v bassinu
jsou mladí „sonnenfiši" a přes to, že byly
na ně potají pořádány celé lovecké výpravy.
Vytřely se tam totiž dva párky sluníček -
sluníčka obecného a ušatého. Potěr byl hojný
- některé exempláře už 5 cm. dlouhé. Ale i v
druhém bassinu párek kančíků vychoval
statnou družinu mladých. Od té doby každého
roku v letních měsících vypouštím řadu rybek
do bassinů - posílám na letní byt, jak děti
naše říkají. A mohu říci, že se již na to
těším, že jim budu moci toho osvěžení
poskytnouti.
Nejedná se mi
snad v první řadě o docílení co nejvíce
mladých, ale mám radost, jak se jim ve volné
přírodě líbí a jak se jim výborně při tom
daří. - Kdo má totiž trochu smyslu pro život
v přírodě a má své v akváriu vypiplané rybky
rád, ten s rozkoší pozoruje, jaká změna se s
nimi stane. Celým zevnějškem, svými v
akváriu nevídanými barvami, živými
energickými pohyby nejsou zkrátka k poznání.
Nedá se
bohužel přece jen upřít, že pro celou řadu
našich akvarijních rybek jest akvárium více
méně vězením, a že při sebe lepší péči, sebe
lepší výživě mnohé v druhé třetí generaci
degenerují. Snad labyrintky dělají výjimku.
Této
pokračující degeneraci lze odpomoci dle mého
náhledu pobytem po určitou dobu ve volné
přírodě - zde přirozenou životosprávou
opětně regenerují. Kdo chce se přesvědčiti,
jak na př. krásnou rybou jsou geofagové
neetroplové - ať dá je na léto do bassinu,
ovšem rostlinami osázeného - bude nadšen
zářícími barvami ryb. Ale i ryby, o kterých
se domníváme, že jsou specielně teplomilovné,
se ve volné přírodě osvěží. Tak přinesen byl
mi loňského roku těžce onemocnělý
saprolegniemi párek akar. Sameček brzo zašel
- samičku (vykoupav ji dříve ve staré vodě)
hodil jsem do bassinu. Na podzim a bylo to
dosti pozdě: - kdy bývaly již chladné noci -
jsem ji opět vylovil krásnou čilou, s
nádhernými barvami - asi o 1/3 větší než
byla dříve.
Jaký např.
rozdíl je v chovu ve volné přírodě a
akváriu, vysvítá z toho, že kančíci v
akváriu při sebe lepším ošetřování a živení
nedosáhnou ani 1/3 velikosti, jako za touže
dobu ve volné přírodě - nehledě k tomu, že
jsou tito daleko lépe zbarveni.
Letošního
roku vypěstěn byl v okolí Brna volně v
přírodě značný počet okounů terčových -
jeden dospělý sameček dokonce, jak mi bylo
sděleno, bez pohromy přezimoval. Mimo
okounky, sluníčka, cichlidy - dají se
výborně chovati volně různé druhy parmiček.
Tak v dosti malém bassinu vypěstoval letos
jistý akvarista v okolí Brna ze dvou
chovných párů na 1000 mladých Barbus
conchonius. Sám těšil jsem se pohledem na
pohyby jak střela rychlé Dania ve volné
přírodě. Jsem přesvědčen, že i živorodky by
se daly chovati - ostatně ať to někdo zkusí.
Několik
těchto řádků má vlastně ten účel, aby
kolegové naši venkovští, kteří mají
příležitost (zahrady, bassiny, rybníky), se
o chovy ve volné přírodě pokusili. Co
vychovají, bude mít jádro. Pobytem volně v
přírodě stávají se rybky v každém ohledu
zdatnějšími, a co padá u některých akvaristů
snad také na váhu nedají v této době žádné
vlastně péče, takže nemusí míti za své
dovolené o ně žádné starosti,
Při chovu
rybek akvarijních volně v přírodě dostalo se
asi vysvětlení onoho paradoxního zjevu, proč
některé rybky v akváriu svůj potěr požírají.
Však o tom jindy.
|